Obsah Dostupné filtre
Predpisy SR (55)

Cpj 160/1976 K řízení o způsobilosti k právním úkonům

Hľadať v texte dokumentu:
  • Tlač
    Uložiť
    Odoslať
  • Veľkosť písma textu
Viditeľnosť komentára:
 
 

 
x xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxů v řízení o zbavení, omezení nebo navrácení způsobilosti k právním úkonům je třeba mít na zřeteli i v těch případech, v nichž jsou jednoznačné podklady pxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx a předcházet obtížím i pro případ opětovného rozhodování v budoucnu.
Zjednodušený přístup je pak ještě škodlivější v těch složitějších případech, v xxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xx zbytečnému omezení způsobilosti k právním úkonům nebo k omezení této způsobilosti ve větším rozsahu, než je třeba.
Všechny řešené případy zbavení, xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxení řízení o zbavení, omezení nebo navrácení způsobilosti k právním úkonům je třeba u došlých podání především rozlišovat, zda jde o návrh na zahájení řxxxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxx x xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxu (srov. k tomu např. i Rozbor a zhodnocení úrovně občanského soudního řízení u soudů prvního stupně ve vybraných druzích soudní agendy, Pls 5/66 bývaléxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xoudním řízení a v řízení před státním notářstvím, Prz 32/66 bývalého Nejvyššího soudu, jež byly uveřejněny ve sborníku Nejvyššího soudu ČSSR "Nejvyššx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx x xx x xxxx xx x xxx xxxxx x xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxodnutí a stanovisek, str. 375).
V soudní praxi jen některé soudy zahajovaly řízení o zbavení nebo o omezení způsobilosti k právním úkonům usnesením poxxx x xx xxxxx x xx xx xxx xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xx xxx xxx x xxxxxx občana vůči soudu, aby bylo soudem zahájeno řízení vydáním usnesení podle ustanovení § 81 odst. 2 o. s. ř.
Za podnět k zahájení řízení a nikoliv za návrh xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxxx nejde-li o státní orgán nebo zdravotnické zařízení. Jestliže z obsahu takového podání organizace, jež má i právní subjektivitu (§ 19 o. s. ř.), nelze spxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxx x xxxxx xx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxx xxxxxx xxxova důchodců nebo ústavu sociální péče o mládež (tedy nikoliv zdravotnických zařízení nebo státních orgánů) a soud neodstraní zřejmé nedostatky návrxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxm úkonům pak bylo jednáno.
V případě, že soudu dojde sice návrh na zahájení řízení, avšak tento návrh nemá potřebné náležitosti návrhu na zahájení xxxxxx xx xx xxxxx x x x xx xxxxx x xx xx xxxx xx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx
xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x x3 odst. 2 o. s. ř. lze pak řízení, které bylo zahájeno tím, že došel návrh na soud, zastavit.
Usnesením podle ustanovení § 81 odst. 2 o. s. ř. může soud zahxxxx xxxxxx xxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxxxx zda v konkrétním případě jde o návrh či o podnět, je třeba uvážit (zejména jde-li o podání občana) i další souvislosti, neboť navrhovatel bude mít potom v xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx řízení. V případě, kdy řízení zahájí soud usnesením podle ustanovení § 81 odst. 2 o. s. ř., mohou z toho rovněž vyplývat důsledky pro stanovení okruhu účaxxxxxx xxxxxxx
xxx xxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxx x xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxx xxx xx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxdy formulovat dotaz na pisatele nejasného podání v tom smyslu, zda má skutečný zájem být účastníkem řízení jako navrhovatel se všemi důsledky z toho plyxxxxxxxx xxxx xxx xxxxx xxx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xx xx xxx xxxx xxxxxxxxxxxx
xxx x xxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxtanovení § 81 odst. 2 o. s. ř., není však vyloučeno, aby soud toho, kdo dal k zahájení řízení podnět, považoval za účastníka řízení z důvodu vyplývajícího x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxní subjektivitu.
Slovní znění ustanovení § 19, věta za středníkem, o. s. ř. by mohlo nasvědčovat tomu, že způsobilost být účastníkem řízení má i ten, xxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxené v ustanovení § 186 odst. 1 o. s. ř. Nebylo by však na místě přiznávat způsobilost být účastníkem řízení takovému zdravotnickému útvaru, jemuž by pak xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx zařízení, vypočtených v rámci jednotné zdravotnické soustavy v ustanoveních § 31 a násl. zákona č. 20/1966 Sb.o péči o zdraví lidu, přicházejí v úvahu jxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxovení § 19 o. s. ř.
Nic ovšem nebrání tomu, aby zdravotnické zařízení bez právní subjektivity dalo podnět svému nadřízenému orgánu, aby podal u soudu nxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx
xxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx ustanovení § 32 o. s. ř., je třeba především poukázat na to, co k této otázce xxxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xoudním řízení a v řízení před státním notářstvím, Prz 32/66 bývalého Nejvyššího soudu (viz str. 81 a 82 sborníku Nejvyššího soudu ČSSR "Nejvyšší soud o oxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx x xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxx 373).
V případě, že jde o návrh národního výboru, nestává se národní výbor účastníkem ve smyslu ustanovení § 90 nebo § 94 o. s. ř., nýbrž je zvláštním suxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xx xx xx xx
xxxx xxxx xxxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxnovení § 32 o. s. ř.; je však třeba umožnit v takovém případě účastníkům vyjádřit se k tomuto zpětvzetí návrhu. Jestliže někdo z dalších účastníků řízení xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxkračování nenavrhl, uváží ještě soud, zda nevydá usnesení o zahájení řízení bez návrhu podle ustanovení § 81 odst. 2 o. s. ř. Ani v případě návrhu podanéxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxx x xxxxx xxxxxxho projednání v zájmu usnadnění a urychlení řízení.
K zahájení řízení o způsobilosti k právním úkonům bez návrhu vydáním usnesení podle ustanovení § xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxxxu, jakmile se dozví o skutečnosti, která to odůvodňuje. Z ustanovení § 10 odst. 3 o. z. i z ustanovení § 12 odst. 4 zák. práce pak vyplývá, že důvodem k zaháxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxx xxxré mohou znamenat změnu důvodů, jež vedly k dosud platnému zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Je třeba v této souvislosti zdůraznit, žx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxje v případech zbavení nebo omezení způsobilosti i méně výrazná změna důvodů, může-li např. odůvodnit změnu v rozsahu omezení způsobilosti k právním úxxxxxx xxx xxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxůsobilosti k právním úkonům nebo jejich zrušení, jakož i v případech upravených ustanovením § 190 o. s. ř., kdy je třeba neprodleně bez mimořádného opraxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxínky (srov. rozhodnutí uveřejněné pod č. 76/1969 Sbírky rozhodnutí a sdělení soudů ČSSR).
Výklad ustanovení § 186 odst. 2 o. s. ř. o předkládání lékaxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxx x xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxy lékařskými vysvědčeními.
Okresní soud v Karviné ve věci sp. zn. 28 Nc 113/75 pouze vyzval navrhovatelku k předložení "potvrzení o předběžném vyšetxxxxx xxxxx xxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx
xx xxxx xxx xxx xx xxxxxx xkresního soudu ve Žďáře nad Sázavou bylo soudem uloženo předložení lékařského vysvědčení, ač nešlo o návrh, ale jen o podnět okresního ústavu sociálníxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x posuzování místní příslušnosti soudu nečiní výklad ustanovení § 88 písm. d) o. s. ř. o výlučné příslušnosti soudu pro řízení o způsobilosti k právním úxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxovat za obecný soud občana ten soud, v jehož obvodu je ústav sociální péče, bez ověření, zda občan nemá v obvodu jiného soudu bydliště, tj. místo, v němž se xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxxxxx x xxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xx s. ř., kdy je příslušný soud, v jehož obvodu je psychiatrická léčebna, není naproti tomu rozhodující očekávaná délka pobytu v této léčebně, nýbrž výlučxx xxxx x xxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx xx xxxx xxxx x xxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxx xxxxsení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu (§ 82 odst. 1 o. s. ř.). Dodatečná přemístění vyšetřovaného po zahájení řízení mohou být podle okolností xxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx
x xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxnovení § 136 až § 191 o. s. ř. nelze užít ustanovení § 177 odst. 2 o. s. ř. o přenesení příslušnosti. To je možné až v řízení opatrovnickém za podmínek uvedexxxx x xxxxxxxxxx x xxx xx xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xiný soud z toho důvodu, že skončil pobyt vyšetřovaného v psychiatrické léčebně.
Účastníkem řízení o zbavení, omezení nebo navrácení způsobilosti k xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxx xxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx x xxx-li o nezletilého, také jeho rodiče, jakož i navrhovatel v případech, v nichž bylo řízení zahájeno řádným návrhem na zahájení řízení (§ 79 odst. 1 o. s. ř.xx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxx xx xx zákona i zdravotnické zařízení, pokud podalo návrh na zahájení řízení (§ 186 odst. 1 o. s. ř.).
Také při aplikaci ustanovení § 94 xxxxx x xx xx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x o. s. ř., jenž byl uveden v již zmíněném Rozboru a zhodnocení úrovně občanského soudního řízení u soudů prvního stupně ve vybraných druzích agendy, Pls 5xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxx6). Jestliže podle ustanovení § 94 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníky řízení i ti, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, potom těmito pxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx x xxxxx xx xx xxxxxx xxxxxxxo rozhodnutí sice nerozhoduje, ale o nichž se přece jen jedná, a které výrokem soudního rozsudku mohou být dotčeny.
Rozhodnutí o zbavení nebo omezení zxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxx především o majetkových vztazích, neboť samotným výrokem o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nenastává vždy rozhodující změna v posxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxx x xxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx x xxxxxx xxávnímu úkonu neschopnou (§ 38 odst. 2 o. z.), aniž by bylo třeba, aby tato osoba byla zbavena způsobilosti k právním úkonům (§ 38 odst. 1 o. z.).
Odlišná je xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xx xxxxx 2 zák. o rod.). Dotýká se tedy výrok o zbavení nebo omezení způsobilosti občana k právním úkonům nutně jeho nezletilých dětí, ale i druhého rodiče těchto xxxxx xx xxxxx xx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxatrovníkem, považovat za účastníky řízení.
Za účastníka řízení ve smyslu ustanovení § 94 odst. 1 o. s. ř. není však důvodu považovat organizaci, u níž xx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x x x xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxo zbavení způsobilosti k právním úkonům se dotýká práv a povinností organizace jen jako nutný dopad na pracovněprávní vztah, který by nemohl být ani účaxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xx xxxxxxxx xxx xxxxx xxtup by soud přezkoumal podle ustanovení § 33 odst. 2 o. s. ř.
Při výběru osob pro ustanovení opatrovníka pro řízení o způsobilosti k právním úkonům (§ 18x xxxxx x xx xx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx xxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxční čekatelé. Je však třeba na druhé straně uvážit, že zpravidla je ještě nevhodnější ustanovit těmito opatrovníky blízké příbuzné, kteří dali podnět x xxxxxxxx xxxxxxx x xx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xx xxxxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxo nestrannost, nelze-li v některých případech vyloučit určitý osobní zájem příbuzného na rozhodnutí. Pokud pak se příbuzný (nebo xxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxí. Uvedená kolize zájmů se již zpravidla netýká opatrovníků ustanovených později v řízení opatrovnickém. Takový opatrovník má jiné úkoly než opatrovxxx xxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xx xx xxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxx. 1 a 2 o. s. ř. o přípravě jednání soudy v řízení o zbavení (omezení) způsobilosti k právním úkonům má ten důsledek, že řízení je vedeno soustředěně tak, xxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxou tiskopisu vzor 81 o. s. ř.), vyslýchají se osoby, které mohou podat informace o jeho chování i projevech a opatřují se lékařské zprávy o duševním zdravx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxeno ustanovení § 114 odst. 2 písm. b) o. s. ř., když z návrhu nebylo patrno, zda jde o zbavení způsobilosti k právním úkonům či jen o omezení této způsobilosxxx xxxxxxx xxxx xxx x xxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xx xx xx xx xxx x xxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxxe tento nedostatek zpravidla k pochybením v rozhodnutí ve věci.
Pro postup soudu při přípravě jednání i při jednání samotném je nutno poukázat na rozhoxxxxx xxxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxxxali výsledky svého odborného vyšetření s ostatními výsledky dokazování a aby na základě této konfrontace bezpečně usoudili, do jaké míry projevy dušexxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxních poměrech vyšetřované osoby, přičemž nedostatek takových skutkových zjištění nelze nahradit posudkem znalců - psychiatrů. Zvláště je nutno zdůxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx x xxxx xxx xx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxxxx x xxxxxxx xxx x xxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx prostředky, jak se případně projevuje na svém pracovišti, jak se chová v různých životních situacích apod. Uvedeným požadavkům neodpovídá takový posxxxx xxx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xoud opatřil ostatní podklady pro své rozhodnutí.
Uvedené požadavky je nutno uplatňovat důsledně, pokud ovšem nejde o osoby zcela neschopné samostaxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxčujících jakoukoli orientaci).
Podle ustanovení § 115 odst. 1 o. s. ř. je soud povinen k jednání předvolat účastníky, tedy zásadně i vyšetřovaného. xxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x 187 odst. 2 o. s. ř. vyšetřovaného nevyslýchají a nepředvolávají ani tam, kde podmínky pro to splněny nebyly.
Např. ve věci sp. zn. P 72/76 okresního soxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx x x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxný.
Jestliže vyšetřovaný je nezletilý, soudy musí předvolávat k jednání i jeho zákonné zástupce.
Opatrovníka, ustanoveného vyšetřovanému pro řxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx xxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx
x xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxí podle ustanovení § 188 o. s. ř. před rozhodnutím o omezení způsobilosti k právním úkonům pro nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo omamných proxxxxxxx xx xxxxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxdkem.
K jednotnému postupu soudů při jeho provádění je nutno zdůraznit obligatorní povinnost vyslechnout znalce, neboť ustanovení § 187 odst. 3, věxx xxxxxx xx xx xx xxxxxxxx xx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxření alespoň dvěma znalci (později zpravidla dvěma znalci), stačí podle nyní platné právní úpravy vyšetření jedním znalcem; nelze se však spokojit jex xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xx x xxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxx, o. s. ř., které je ustanovením zvláštním a nebylo dotčeno novelizovaným (zákonem č. 49/1973 Sb.) ustanovením § 127 odst. 1 o. s. ř. (viz č. 1/1975 Sbírkx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxx xxx
xxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxx xxxsobilosti k právním úkonům zbaven (§ 186 odst. 3 o. s. ř.).
Na návrh znalce může soud nařídit podle ustanovení § 187 odst. 3, věta druhá, o. s. ř., aby vyšexxxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxzat na to, že se ještě někdy soudy chybně spokojují jen s posudkem znalce jako jediným důkazem a v některých případech přebírají znalecký posudek nekritxxxx x xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xx x xxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxce velmi závažným důkazem, není však důkazem jediným, ani důkazem, který by mohl nahradit nedostatky ve skutkových zjištěních (srov. rozhodnutí uveřxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxí. Jde o výjimku ze zásady zakotvené v ustanoveních § 115 o. s. ř., která se uplatní v těch případech, kdy vyšetřovaný by se nemohl jednání účelně zúčastnix xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxxx x právním úkonům bez nařízení jednání, ačkoliv podle obsahu znaleckých posudků nelze vyloučit, že by vyšetřovaný se mohl jednání účelně zúčastnit.
Rxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxx xxxx xxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xenařizovat xxxxxxx xxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxkého posudku, a není-li ani jiný důvod k nařízení jednání.
Od tohoto postupu nutno rozlišovat případy řešené ustanovením § 187 odst. 2 o. s. ř., které zxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxx xxx xxxxxxxxxxx
xxx
xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxbilosti k právním úkonům vždy na základě posudku znalce a ostatních výsledků řízení, nikoli podle obsahu návrhu na zahájení řízení, protože v tomto řízxxxx xxxxx xxx xxxxxxx x xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xx xx xxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxx xx xx xxxxx x xx x. ř.) a opatřený znalecký posudek dává spolehlivý podklad pro závěr, že nejsou dány podmínky ani pro zbavení ani pro omezení způsobilosti k právním úkonxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx x xx xx ř. opět usnesením zastavit, protože soudního rozhodnutí ve věci není třeba (srov. Rozbor a zhodnocení úrovně soudních rozhodnutí v občanském soudníx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxxxm řízení a o řízení před státním notářstvím", SEVT, Praha 1974, str. 151).
Pozornost je třeba věnovat všem částem výroku rozsudku o způsobilosti k právxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxx xxxxx x xxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxy s jiným občanem. Občana je proto třeba označit přímo ve výroku rozsudku, tedy nikoliv jen v záhlaví rozsudku, a to plným jménem a příjmením. Nutno uvést x xxxxx x xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx x xxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxxu identifikaci.
Při formulaci výroků, kterými se občan zbavuje způsobilosti k právním úkonům, se ještě vyskytují v některých výrocích zněním zákonx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxxxx xxxrá je zřejmě pozůstatkem praxe soudů z doby před 1.4.1964, kdy dříve platný zákon č. 141/1950 Sb. rozlišoval mezi občany, kteří byli zbaveni svéprávnoxxx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxx x x xx xx xx xxxxxxx xxxx xxxxxovení § 12 zák. práce) mezi zbavením a omezením způsobilosti k právním úkonům. Výrok, kterým je občan zbaven způsobilosti k právním úkonům, znamená, že xxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx x x xx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx odst. 1 o. s. ř. obsahovat rozhodnutí ve věci samé, tedy rozhodnutí o tom, že se občan zbavuje způsobilosti k právním úkonům, a nepatří do něho formulacex xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xx xxxxxx x xx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx rozsudků týkajících se omezení způsobilosti k právním úkonům, zejména v té části, kterou má být ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 o. z., popřípadě § 12 odsxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxi posouzení platnosti právního úkonu z hlediska ustanovení § 38 odst. 1 o. z.
Okresní soud v Mladé Boleslavi ve věci sp. zn. P 135/76 např. omezil občana xx xxxxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxskému zákoníku, je omezení způsobilosti k právním úkonům (stejně jako zbavení způsobilosti k právním úkonům) opatřením v zájmu těch, kteří nemají možxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xxst. 1 o. z. právními úkony přímo ze zákona a od počátku absolutně neplatnými. Soudy při určení rozsahu omezení musí proto přihlédnout k okolnostem konkxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxx xx xx xxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxx xxxxxxxxxx xxxmů, jakož i v zájmu společnosti.
To si soudy mnohdy neuvědomují a podceňují význam řízení a rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům pro občana, jehox xxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxkat výrok určující rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům, je tak široká a různorodá, že nelze dát jednotný pro všechny případy platný návod, jak xx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xx xxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxi určitého právního úkonu, a je třeba poukázat na to, jak by měl soud postupovat, aby nedocházelo k výrokům, které svou neúplností nebo nepřesností mohox xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx x xxxx xxxx x xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxx. práce se omezuje na to, že ukládá soudům povinnost určit v rozhodnutí (tedy ve výroku rozsudku) rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům. Žádné z xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxx xx xxxxx xxxx xxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxonů, k nimž není občan způsobilý, tak pozitivním výpočtem, tedy uvedením právních úkonů, k nimž občan je způsobilý.
Zpravidla se dává přednost negatixxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxx xxčan je způsobilý; pozitivním vymezením se tedy obtížněji postihnou všechny v úvahu přicházející životní situace.
Ze znění ustanovení § 10 odst. 2 o. xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxbilosti k právním úkonům. Rozsah omezení lze tedy určit především negativním výpočtem, tj. tak, že se ve výroku rozsudku určí, ke kterým právním úkonům xxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxo ustanovení platné. Nutno ovšem připustit, že rozsah omezení lze stanovit i pozitivním výpočtem, tj. tak, že se ve výroku rozsudku určí, ke kterým právxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx xxxxxx xxxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxxxx rozsudku uvedeny; všechny ostatní ve výroku rozsudku výslovně neuvedené právní úkony ve smyslu tohoto ustanovení nemůže platně učinit.
Již z toho je xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxna má-li být občanu ponechán širší rozsah způsobilosti k právním úkonům. Pozitivní výpočet může s sebou přinést nebezpečí, že se nedomyslí dosah tohotx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx na některou oblast právních vztahů nebo na některé právní úkony a tím vyvolat potíže a komplikace v životě občana, který je v takovém případě způsobilý jxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx x xxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxtému právnímu úkonu, než mnohdy užívaná formulace, že občan není schopen nebo oprávněn k určitému právnímu úkonu, že se mu určité právní úkony zakazují xxxxx
x xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
xapř. obvodní soud pro Prahu 1 v rozsudku o projednávané věci uvedl, že občan je omezen v uzavírání některých smluv, že však je oprávněn hospodařit s penězx xx xxxx xxxx
xxxxxxx xxxx x xxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxou 800 Kčs na obstarávání nákupů a věcí běžné potřeby".
Uvedené formulace vedou v mnohem větší míře než v případě, že se použije jen jednoho z obou možnýxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xdy se použije jen negativního nebo pozitivního určení) považovat za výpočet taxativní. Vždy se proto mohou vyskytnout okruhy vztahů, na které se nevztxxxxx xxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxx x x xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xx xxxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x8 odst. 1 o. z. Uvedené formulace však s sebou přinášejí i nebezpečí rozpornosti a nejasnosti výroku rozsudku, takže při posouzení platnosti konkrétnxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx xx
xxxxx xxxmi výroky omezují občany ve způsobilosti k právním úkonům v různém rozsahu a dotýkají se různých oblastí právních a společenských vztahů. Jde zejména o xxxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx x x xx xx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx nabývat práv a brát na sebe povinnosti) a jednak v ustanovení § 11 odst. 1 zák. práce (tj. způsobilost vlastními právními úkony nabývat práva a povinnosxx x xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx x x xxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xx xxx xxxxxxxxx x xx xxxx xx x x xx xx xx xxx
x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxm č. 65/1965 Sb., jehož úplné znění se změnami a doplňky bylo vyhlášeno pod č. 55/1975 Sb.) a jejichž rozsah, obsah a podmínky vzniku, změny nebo zániku jsxx xxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx x xxxxxx x xxxxxx xx xxxxxx xx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxx x xxxxxxx xx xxxxxx
x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxe v širším smyslu, zejména při styku se státními a jinými orgány a organizacemi.
Při určování rozsahu omezení způsobilosti k právním úkonům ve smyslu uxxxxxxxxx x x xx xx xxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxto pojem není platnému právu cizí, neboť je užíván např. v ustanovení § 150, věta druhá, o. z. nebo v ustanovení § 34 odst. 1a 3 not. ř.), tedy nejen předmětx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxzsah omezení této způsobilosti k právním úkonům bývají v praxi soudů rovněž neúplné, neurčité a nejasné; soudy neužívají jednotné terminologie a v důsxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxx x xxxxx xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxxx x xxx tedy byl v konkrétním případě uzavřen právní úkon platný z hlediska tohoto ustanovení.
Při určení rozsahu omezení způsobilosti k právním úkonům nelzx xxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxx x xx xxx x xxxxxx xxony nakládání s majetkem; smlouvami jsou i úkony, při nichž jde o obstarávání každodenních osobních potřeb občana, jako např. nákupy potravin a jiných xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xx xde o jednání, na něž se omezení způsobilosti nevztahuje.
Také okresní soud ve Strakonicích ve věci sp. zn. P 61/76 nesprávně rozhodl, že občan "nesmí dxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxx xx xxx x xxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxx x xxxx xx xx xxx xx xxxxx xxxxxxxxx
xxxxxxxxx xxxx xxxto ve věci sp. zn. 15 P 129/76 obvodního soudu pro Prahu 1 v rozsudku vysloveno, že občan "není způsobilý uzavírat jakékoliv smlouvy, je však způsobilý hoxxxxxxxx x xxxxxx xx xxxx xxxxx
xx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx x xxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxch předpisů a v jejich správném významu.
Nesprávně proto okresní soud v Litoměřicích ve věci sp. zn. 12 P 290/76 ve výroku rozsudku uvedl, že občan "nenx xxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx
x xxxxxxxxxx xxxxxxx x x xxxx xx xx xxxx xxxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxx xxxxx xxxxxxkého zákoníka předmětem majetkových právních vztahů. Uvádí-li se ve výroku rozsudku jen nakládání s věcmi a nakládání s penězi, vzniká pochybnost, jax xx xxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxté nebo jiné pohledávky apod.). Je třeba si také uvědomit, že omezení v nakládání penězi v sobě nezahrnuje i omezení v nakládání věcmi x xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxx xxx x xxxxxxx x x xxxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxěříži sp. zn. Nc 803/76 byl občan kromě jiného omezen "při majetkových úkonech disponovat s nemovitostmi a věcmi, jejichž hodnota přesahuje 300 Kčs".
xx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxx xxx xxx x xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxx xxx xxxx xxxxx
Ve věci okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou sp. zn. 10 Nc 1102/75 bylo kromě jiného vysloveno, že "občan není způsobilý disponovat finančními prostřxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx
xxxxx xx xxxxx xxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxxti majetkových vztahů místo výrazů hospodařit apod. užívat jednotného pojmu nakládat a pro označení předmětu nakládání užívat jednotného pojmu majexxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxx xxxx xx xxxx xxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xx xxxxx xxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xyslovovat, že občan není způsobilý nakládat majetkem, jehož cena přesahuje určitou ve výroku rozsudku uvedenou částku.
I občan, který je omezen ve zxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxx xxxx mohly být ohroženy jeho zájmy. Zpravidla jde o úkony, u nichž je prakticky vyloučeno, aby je mohl za něho obstarat někdo jiný, a u nichž by bylo v rozporu s jxxx xxxxxxx xxx xx xx xxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxx x xxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxx x xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x x x xx xx xx xxxxx xxxxx xxxx xxxxxxx občanů nedoceňují; přehlížejí úkony týkající se věcí menší ceny a úkony běžně uzavírané zejména v rámci poskytování služeb. Rozsah omezení pak určují xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxx xx xe omezení ve svých důsledcích prakticky rovná zbavení způsobilosti k právním úkonům.
Např. ve věci okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. P 135/76 xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx
xxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxího rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům je třeba mít na zřeteli, že jde o opatření, které má chránit a nikoli poškozovat nebo ohrožovat zájmy obxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxx xx xxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xytu, poplatek za plyn, elektřinu, používat hromadných dopravních prostředků a platit jízdné, kupovat věci běžné osobní potřeby (jako např. jídlo, běxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxu formulací výroku rozsudku byl občan, u něhož byly podmínky toliko pro omezení způsobilosti k právním úkonům, prakticky této způsobilosti zbaven. Spxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxx xxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxxxx xxedem pro znalce právě o tom, jak se vyšetřovaný až dosud v každodenním životě choval, jaké záležitosti si sám bez obtíží vyřizoval a v jakých směrech vznixxxx x xxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx
xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxxx x xx xx xxx xxx x xxxxxxxxní § 12 zák. práce. Soudy proto musí při formulaci výroku určujícího rozsah omezení přihlédnout i k tomu, že způsobilost k právním úkonům v pracovněprávxxxx xxxxxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxx xxx x xxxxxxxxxx x x xx xx x xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx x xxx xxxxxx xxxxxxxxxxxxxích vztahů, pokud jsou pro to v konkrétním případě podmínky; jinak by totiž občan zůstal pro tuto oblast ve způsobilosti k právním úkonům neomezen.
Apxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xx x xxxx xxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx
x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xxxxit rozsah způsobilosti k pracovněprávním úkonům s přihlédnutím k hlediskům, která již byla shora uvedena, i k tomu, aby určení rozsahu omezení odpovídxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxx xxxx xxxxxx
xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xx xxxxx xětšinou omezují způsobilost k pracovněprávním úkonům tak, že vyslovují nezpůsobilost k uzavírání pracovních smluv. Výrok rozsudku, kterým se občan xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xx xxxxxxxxx xx xxem ostatním pracovněprávním úkonům (§ 240 zák. práce), a to např. k rozvázání pracovního poměru, k uzavření dohody o pracovní činnosti, o náhradě škody xxxxx
xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x x xx xx x x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xx xxxxx x xx xxx x xx xxxxx x xxxx xxxxxx xx třeba přesně a konkrétně vyjádřit způsobem výše uvedeným ve výroku rozsudku, je nutno odlišovat případy, kdy jiné právní předpisy vážou vznik, změnu nxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xx xxx xx jde o občana, který je stižen duševní poruchou, aniž by bylo rozhodující, zda byl či nebyl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo v ní omezen. V těchto xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxx xx xxxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxx
xxxxx xx xxxěrně často chybují tím, že samy rozhodují při omezení způsobilosti k právním úkonům i o takových právech a povinnostech, a to nadbytečně, případně neopxxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxx xxxxxxxx
xx xxxxx x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxxx x xxx xxxxx xxxx x xxxx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxt platné manželství. V ustanovení § 14 zák. o rod. se uvádí, že manželství nemůže platně uzavřít občan stižený duševní chorobou, která by měla za následxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx x xx xxxxx x xx xxxx xxxx xxxx xxxx xxxxxxx xxxvření takového manželství, je-li zdravotní stav občana slučitelný se společenským účelem manželství.
Jde o nedostatek způsobilosti, který vznikx xxxxx xx xxxxxxx xxx xxxxxx xx xxx xxx xxxxx x xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx xxxxxxx x xxx xxx xxxxx xxxxxh tohoto omezení. Rozhodnutí soudu, kterým se takové nezpůsobilé osobě povoluje uzavřít manželství, pak nelze zřejmě vydat bez zřetele k okolnostem kxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxům i z hlediska způsobilosti občana k uzavření manželství.
Zákon o rodině (zákon č. 94/1963 Sb.) upravil práva a povinnosti rodičů k dětem v ustanovenxxx x xx x xxxxx xxxx x xxxxx x xxxxxxxxxx x xx xxxxx x xxxx x xxxx xx xxxxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxí o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům; v ustanovení § 44 zák. o rod. jsou stanoveny podmínky, za nichž lze rodiče zbavit rodičovských pxxxx xxxxxxxx xx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxx xxxxčů k nezletilým dětem.
b) Právo občana volit a být volen do zastupitelských orgánů je upraveno v ustanoveních zákona č. 44/1971 Sb. o volbách do Federxxxxxx xxxxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxxx xxxx x xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xednotně tak, že právo volit a být volen nemají občané, kteří byli pravomocně zbaveni způsobilosti k právním úkonům pro duševní poruchu, nebo jejichž zpxxxxxxxxx xxx xxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxx xx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxvně zabývají i právem občanů volit, popřípadě i jejich právem být volen. Přitom užívají někdy nepřesné formulace ("účastnit se voleb"), jež může vyvolxx xxxxxxxxxxx x xxxx xx xxx xxxx xxxxxxx
xx xxxxxxxx xxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxx xxxx xxx xxxx xxxx xxxlil příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti řidičské oprávnění. Toto oprávnění lze udělit jen tomu, kdo kromě dalších ve vyhlášce uvedenxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx x xxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxx xxxxx xxxx-li pro to vážné důvody, nařídit, aby byla přezkoušena tělesná a duševní schopnost řidiče motorového vozidla. Rozhodování o tom, kdo je oprávněn řídit xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx x xxmu nejen tělesně, ale i duševně způsobilý. Je proto nesprávný postup soudů, které ve výroku určujícím rozsah omezení způsobilosti k právním úkonům se vxxxxxxxx x x xxxx xxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxxxxx xxxxxxx
xxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxxxx xx xxxx xxx xxx xx xx xxxxx5 nesprávně rozsudkem vyslovil, že občan není způsobilý získat oprávnění k řízení motorového vozidla.
Průzkum ukázal nejednotnost rozhodování o nxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x x xxxxx x xx xx xx xxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxrá vylučuje užití jiných ustanovení o nákladech řízení, zejména ustanovení § 142 o. s. ř.
V praxi soudů převládá zatím uplatňování ustanovení § 191 odsxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx x xxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxx xxxx xxxx x xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xx xxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx vyjadřuje, že nejde jen o zjišťování vlastního příjmu vyšetřovaného, nýbrž je třeba přihlížet i k jiným skutečnostem a okolnostem jednotlivých přípaxxx
xxx x xxxxxxxxxx xxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx xx xxxx xxxxxx xx xx xxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xxxxxx výrok o nákladech řízení, byť i bylo v odůvodnění vysvětleno, že podle ustanovení § 191 odst. 1, věta první, o. s. ř.platí náklady řízení stát ze zákona. Pxxxx xxxxxx xx xxxxx xxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxx xx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxx xx xxxxxx xxxxxxxx, která z obou alternativ v projednávané věci platí. Z toho pak, že je soud povinen zabývat se vždy otázkou, zda nejde o druhou z uvedených alternativ, vypxxxx xxxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxx x xxxx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxy aby bylo užito slov "státu se nepřiznává náhrada nákladů řízení". Tento výrok je třeba řádně odůvodnit, zejména ve vztahu ke slovům zákona "lze-li to sxxxxxxxxxx xxxxxxx
x xxxx x xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xx xxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxx xxx x xxxxx xxxledek lze uvážit při rozhodování, zda totiž lze spravedlivě žádat, aby náhrada nákladů řízení byla přesunuta na občana. Tato podmínka nebude zpravidlx xxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxx xx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx x xxx xxxxx 2 o. s. ř. o možnosti uložit tomu, kdo podal zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, aby nahradil újmy, které vyšxxxxxxxxxxx xxxx xxxxxxxx x xxxxx xxxxxxx xxxxxxxx xx x xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxxxx způsobilosti k právním úkonům odpovídá náležitostem uvedeným v ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.tehdy, jestliže uvádí, jak byl v řízení zjištěn skutečnx xxxx xxxxx xxxxxxx xxx xxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxx x xxxx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxvedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti. Některá odůvodnění rozhodnutí jsou však příliš stručná, neobsahují potřebná zjištění a postrxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxx xxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx
Ve věci vedené u okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. 6 Nc 310/75 znalec v závěru svého posudku zaujal stanovisko, že vyšetřovaný "není způsobilý hospoxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xx xxxxx xxxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xxxxxx xxxxxckého posudku učinil jediné v odůvodnění rozsudku uvedené skutkové zjištění a bez bližšího vysvětlení zbavil vyšetřovaného způsobilosti k právním úxxxxxx
xxxx
xx xxxxx xxxxxxxx x xx xxxxx xxxxxxxxx x xxxx xxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xrávním úkonům nebo v návaznosti na toto rozhodnutí.
Rozsudek o způsobilosti k právním úkonům musí být doručen účastníkům řízení, popřípadě jejich záxxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx x xxx xxxxx x xx xx xxx xxxxx xxxxx xxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxůsobilosti se v řízení jednalo, je třeba xxxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxx xx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxdit, zda doručení rozhodnutí by mohlo na osobu, o jejíž způsobilosti k právním úkonům jde, působit pro její duševní poruchu nepříznivě, nebo zda tato osxxx xx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxxxx xx xxxxx xxxxx xxxxxxxxx xx xxx xxxx x xx xx xx x xxxxxxxxxxx xxxxx xx x xxxxxxxx xxxxxxjící vedení řízení, tedy o případ uvedený v ustanovení § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř.Výrok rozsudku o tom, že se upouští od doručení rozsudku lze napadnout xxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxxxx xx xxxxxxxx xxxxxxxxxx xx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxx xxxx x xxx xx xxxxxx xozsudku a důvody nedoručení rozsudku se zabývá pouze v odůvodnění rozsudku.
Podle ustanovení § 34 odst. 2 zák. o rod. rodičovská práva nepatří tomu z rxxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx x xxxxx xxxxxxxx xxx xxxxx x xxxxx xxxx xxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxm, z toho plyne povinnost zjistit, zda osoba, o niž jde, má nezletilé děti, a v kladném případě uvědomit o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonůx x xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx x xxxxx xx xxx xxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxx xx xxxx xxxx x xxxxxxxxx xxxx xxx xxx xxx xxxxx xxxxxxx x xxxxxhajícím řízení, pro něž má také ustanovit kolizního opatrovníka k zastupování nezletilých dětí jako účastníků řízení.
Je-li vysloveno zbavení nebo xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxxxx xxxxx xx xxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxletilé.
Soudy prvního stupně většinou dodržují povinnost uloženou ustanovením § 17 písm. g) bod bb) jednacího řádu pro okresní a krajské soudy (vydxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxx xx xx xxxxxx x x x xxxxxxxxxxx x xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxdlnosti ČSR 4) a zasílají rozhodnutí ve věcech způsobilosti k právním úkonům místním národním výborům a okresním oddělením Veřejné bezpečnosti přísxxxxxx xxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxx o zbavení, omezení nebo navrácení způsobilosti k právním úkonům na tiskopisu vzor 89 o. s. ř. uvedeným orgánům.
Podle ustanovení § 27 odst. 2 o. z. je xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxx xxxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxx xxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxxx xoudem ustanovený opatrovník. Tohoto opatrovníka ustanovuje soud v řízení podle ustanovení § 192 a § 193 o. s. ř. Soudy po právní moci rozsudku o zbavenx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xx xx xxxxxxxxx x x xxxxxxxxxx xxx xxxxx xxxxené způsobilosti k právním úkonům nebo omezené ve způsobilosti k právním úkonům byl ustanoven opatrovník. Jinak doručují pravomocné rozhodnutí o zbaxxxx xxxx xxxxxxx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxxxxxxxx x xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxe, jestliže občan, jemuž má být opatrovník ustanoven, má příbuznou osobu, která je ochotna funkci opatrovníka vykonávat a je k tomu způsobilá. Obdobně xx xxxx x x xxxxxxxxxx xxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxx xxx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
xxxxxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx xxxxxxx x xxxxx xxxxx xxxxxx xxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxx x xxxxxx důvodů není možno umístit v žádném zařízení a žádný z jejich příbuzných není ochoten funkci opatrovníka vykonávat, anebo jde o osoby zcela osamělé. V taxxxxxx xxxxxxxxx xx xxxx xxxxxx xxxxxxxxx xx xxxxxx xxxxxxx xxxxx xx xxxxxxx x xxxxxxxx xxxxx xxxxxx xxxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxxxx xxxxxx xxxxx xxxxxxělé případy, že národní výbor sdělí, že neví o žádné osobě, která by tuto funkci mohla zastávat. Tak dochází k tomu, že někteří občané, kteří jsou zbaveni xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxx xxxx xxxxxxx xx xxxxxxxxxxxx x xxxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxx xx xx xxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxch záležitosti, a to někdy i po delší dobu. Není správné, když soud v takovém případě vyčkává a nečiní žádné další opatření k ustanovení opatrovníka. Je txxxx xxxxxxxx x xxxxxxxxxxx x xxxxxxxxx xxxxxx x x xxxxxx xxxxxx xx xxxxxxxxxxxx xxxxxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxx xxxx xxxxxx xxxxxx xxxxx xx xxxxx x xxxx ochotny zastávat funkci opatrovníka osoby, jež je zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům byla omezena.
xx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx xxxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxxx x xxxxxx xx xxxxxxx xxx x x xxxxxx xx xxxxxxx xxx
xx xx xxxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxxx xxx xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxxxx xxxx x xxxxx xx xxxxxxx xxx x xxxxxxx xx xxxxxxxxx xxxxrů v SSR.
xx x xxx xxx x xx xxxxx xx xxx xxx xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxx xxxxxxxx xxxxxxxxxxxxx xxx x xxxxxxxxx xx xx xxx73 - L, jež byla uveřejněna v částce 5/1973 Zbierky inštrukcií a oznámení Ministerstva spravodlivosti SSR. Oznámení o vydání jednacího řádu pro okresnx x xxxxxxx xxxxx x xxxxxxxxxxxxx xxxxxxxx xxx xxxxxxx x xxxxxxx xxxx xxxx xxxxxxxxxx x xxxxxx xxxxxxx xxxxxx xxxxxxx
Identifikačné číslo ASPI: JUD2120SK
Autor: Najvyšší súd ČR - senát
Sp. zn. / Č.j.:Cpj 160/1976
Druh:Stanovisko (Rc)
Zo dňa:18.11.1977
 
Názov:K řízení o způsobilosti k právním úkonům
 
Prameň:Zb.NS v čísle vydania (zväzku) 2-3 ročník 1979 na strane 95.
Uverejnené pod poradovým (publikačným) číslom: 3/1979
Prameň (celý názov):Zbierka stanovísk NSSR a rozhodnutí súdov SR


Vzťah k:94/1963 Zb.: §14; 99/1963 Zb.: §11 ods.1; 99/1963 Zb.: §12 ods.2; 99/1963 Zb.: §19; 99/1963 Zb.: §20; 99/1963 Zb.: §32; 99/1963 Zb.: §33 ods.2; 99/1963 Zb.: §33 ods.1; 99/1963 Zb.: §34; 99/1963 Zb.: §41 ods.2; 99/1963 Zb.: §42 ods.3; 99/1963 Zb.: §43 ods.1; 99/1963 Zb.: §79 ods.1; 99/1963 Zb.: §81 ods.2; 99/1963 Zb.: §82 ods.1; 99/1963 Zb.: §85; 99/1963 Zb.: §88 písm.d); 99/1963 Zb.: §90; 99/1963 Zb.: §94 ods.1; 99/1963 Zb.: §96 ods.1; 99/1963 Zb.: §104 ods.1; 99/1963 Zb.: §142; 99/1963 Zb.: §153 ods.2; 99/1963 Zb.: §155; 99/1963 Zb.: §157 ods.2; 99/1963 Zb.: §163 ods.1; 99/1963 Zb.: §169 ods.2; 99/1963 Zb.: §176; 99/1963 Zb.: §177 ods.2; 99/1963 Zb.: §186; 99/1963 Zb.: §187; 99/1963 Zb.: §188; 99/1963 Zb.: §189; 99/1963 Zb.: §190; 99/1963 Zb.: §191; 99/1963 Zb.: §192; 99/1963 Zb.: §193; 40/1964 Zb.: §8; 40/1964 Zb.: §10; 40/1964 Zb.: §10 ods.2; 40/1964 Zb.: §27 ods.2; 40/1964 Zb.: §28; 40/1964 Zb.: §34; 40/1964 Zb.: §38; 40/1964 Zb.: §38 ods.1; 65/1965 Zb.: §11 ods.1; 65/1965 Zb.: §12; 36/2005 Z.z.: §12; 36/2005 Z.z.: §28 ods.3; 36/2005 Z.z.: §38; 161/2015 Z.z.: §87; 161/2015 Z.z.: §88; 161/2015 Z.z.: §89; 161/2015 Z.z.: §90; 161/2015 Z.z.: §91;
 
Oblasť:Spôsobilosť na právne úkony. Plnoletosť v občianskom práve;Omedzenie a zbavenie spôsobilosti k právnym úkonom v občianskom práve;Účastníci občianskoprávneho konania a zúčastnené osoby;Spôsobilosť na procesné úkony v občianskom práve;Procesné zastúpenie v občianskom práve;Subjekty pracovnoprávnych vzťahov;