76/1938 Sb.

o poplatkovém ekvivalentu

§  ×
AA  
Zdieľanie poznámky:
76/1938 Sb.
Zákon
ze dne 8. dubna 1938
o poplatkovém ekvivalentu.
Změna: 365/1941 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Podmět, předmět a míra poplatkového ekvivalentu.
§ 1
(1) Svazky územní samosprávy platí ročně poplatkový ekvivalent ve výši 0.45% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění.
(2) Nadace, fondy, spolky, ústavy a jiné korporace a společnosti, jejichž členům nepřísluší podíl na kmenovém jmění společném, platí ročně poplatkový ekvivalent
a) ve výši 0.6% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění,
b) ve výši 0.3% z hodnoty movitého jmění.
(3) Výdělkové společnosti, jejichž účastníkům přísluší podíl na kmenovém jmění společném, jakož i výdělková a hospodářská společenstva (družstva) platí ročně poplatkový ekvivalent ve výši 0.3% z hodnoty tuzemského nemovitého jmění.
§ 2
(1) Cizozemské ekvivalentní podměty platí poplatkový ekvivalent jen ze jmění, které je v tuzemsku.
(2) Za movité jmění, které je v tuzemsku, pokládají se zejména také výsady a patenty v tuzemsku udělené, užívací nebo požívací právo na tuzemských nemovitostech, pohledávky zajištěné na tuzemských nemovitostech, podíly na podniku v tuzemsku sídlícím nebo na jmění tuzemské pobočky cizozemského podniku, není-li právo na podíl spojeno s držbou akcií nebo kuksů. Pro kovové i papírové peníze, obchodní mince, akcie, dílčí dluhopisy a podobné cenné papíry, pak pro kuksy a papíry na řad (směnky, poukázky atd.) jest rozhodné místo úschovy, pro pohledávky nezajištěné na nemovitostech sídlo (bydliště) věřitele.
§ 3
K zamezení dvojího zdanění, k zajištění vzájemnosti nebo k provedení odvety může ministerstvo financí v jednotlivých případech učiniti vhodná opatření odchylující se od ustanovení tohoto zákona. Všeobecná opatření tohoto rázu mohou se však státi toliko vládním nařízením.
Úlevy a osvobození.
§ 4
Církevní jmění, beneficia, kostely, klášterní jmění, církevní fundace a mešní nadace a duchovní (církevní, náboženské) obce platí ročně poplatkový ekvivalent
a) z hodnoty tuzemského nemovitého jmění ve výši 0.5%,
b) z hodnoty movitého jmění ve výši 0.25%.
§ 5
Od poplatkového ekvivalentu jsou osvobozeny:
a) Jmění státu a jmění veřejných ústavů a fondů, dotovaných ze státní pokladny, stíhala-li by státní pokladnu povinnost hraditi jejich schodek.
b) Nemovité věci, jejichž vlastnictví přísluší určitému společenství, ale právo jich užívati nebo požívati jest spojeno nerozlučně s držbou jiných nemovitých věcí, které nepatří tomuto společenství a s kterými lze volně nakládati; osvobození má místo, ať již se může toto právo přenášeti s jedné nemovité věci na druhou s úředním povolením či bez něho.
c) Pozemky, které nejsou podrobeny dani pozemkové nebo jsou od ní trvale osvobozeny podle § 97 zákona o přímých daních, pokud se jich neužívá k účelům výdělečným; osvobození toto se nevztahuje na nemovitosti věnované dolování nebo dobývání minerálních olejů, hlíny a nerostů, dále na stavební plochy.
d) Budovy (části budov), které jsou podle § 126, č. 1 až 6 zákona o přímých daních vyňaty z domovní daně nebo jimž přísluší podle § 127 téhož zákona trvalé osvobození od této daně; ministerstvo financí může i jiným budovám (částem budov) povoliti osvobození, slouží-li tyto výlučně a trvale k účelům vědeckým, vyučovacím, dobročinným nebo lidumilným nebo slouží-li trvale k účelům branné výchovy a civilní protiletecké ochrany a bylo-li jim ve všech těchto případech povoleno trvalé osvobození od domovní daně; rovněž může ministerstvo financí povoliti osvobození budovám (částem budov) uvedeným v § 126, č. 7 zákona o přímých daních.
e) Movité jmění nadací, fondů, spolků, společenstev (gremií) a ústavů s účely vědeckými, vyučovacími, dobročinnými a lidumilnými, je-li celé jejich jmění podle stanov (zřizovacích listin) výlučně a trvale určeno k těmto účelům a nemůže jim býti odňato.
f) Movité jmění tělovýchovných spolků oprávněných k poskytování branné výchovy.
g) Movité jmění kostelů a modliteben určené úplně a bezprostředně k bohoslužbě, jakož i kapitály nadací, určených výlučně a trvale k nabývání takového jmění nebo ke stavbě nebo k opravě kostelů a modliteben.
h) Movité jmění vodních družstev, která požívají osvobození podle § 27 zákona ze dne 27. března 1931, č. 49 Sb. z. a n., o státním fondu pro vodohospodářské meliorace.
ch) Movité jmění fondu pro pojišťování vývozních úvěrů.
i) Movité jmění Exportního ústavu.
§ 6
Poplatkovým ekvivalentem z nemovitého jmění sazbou 0.3% ročně jsou povinny a od poplatkového ekvivalentu z movitého jmění jsou osvobozeny:
a) Nositelé pensijního pojištění podle zákona o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách.
b) Nositelé pojištění podle zákonů o úrazovém pojištění dělníků (průmyslových a obchodních zaměstnanců).
c) Báňské bratrské pokladny.
d) Nositelé pojištění podle zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, jakož i jejich svazy.
e) Nositelé pojištění podle zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří.
f) Nositelé nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců.
g) Nemocenská pojišťovna československých státních drah.
h) Fond pro zaopatření zaměstnanců velkostatků.
ch) Spolky zakládající se na základě vzájemnosti, jejichž úkolem podle stanov jest pojišťovati dělníky, pomocníky a učedníky pro případ nemoci, invalidity a stáří, neprovozují-li žádného podniku výdělečného, i když dostávají příspěvky a dary od nečlenů; podmínkou jest, že členové mají na pojistné dávky právní nárok.
i) Pojišťovna, zřízená vládním nařízením ze dne 24. června 1937, č. 135 Sb. z. a n.
j) Zapsané pokladny pomocné podle zákona ze dne 16. července 1892, č. 202 ř. z., a pokladny podle §§ 115a a 115h živnostenského řádu a §§ 163 a 169 živnostenského zákona.
k) Nemocenská pojišťovna soukromých zaměstnanců v Praze.
§ 7
Od poplatkového ekvivalentu jsou po dobu 30 let od dokončení stavby osvobozeny domy s malými byty a s malými provozovnami podle § 136 zákona o přímých daních, pokud náležejí svazkům územní samosprávy nebo obecně prospěšným stavebním sdružením.
§ 8
Vznik ekvivalentní povinnosti.
Ekvivalentní povinnost počíná prvním dnem kalendářního čtvrtletí (1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října) po uplynutí 10 let ode dne, kdy ekvivalentní podmět začal po právu existovat. Pokud však jde o jmění nemovité, počíná tato povinnost prvním dnem kalendářního čtvrtletí po uplynutí 10 let ode dne nabytí tohoto jmění; bylo-li bezplatně nabyto nemovitého jmění zatíženého právem užívacím nebo požívacím, vznikne ekvivalentní povinnost nejdříve prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po odpadnutí tohoto práva užívacího nebo požívacího.
Vyměřovací základ.
§ 9
(1) Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu z nemovitosti jest její hodnota obecná. Do této hodnoty zahrnuje se i hodnota budovy, třeba nestála 10 let, a hodnota příslušenství, i když určení za příslušenství netrvalo ještě 10 let. Co se pokládá za příslušenství věci nemovité, posuzuje se podle ustanovení občanského práva.
(2) Základem pro vyměření poplatkového ekvivalentu ze jmění movitého jest jeho obecná hodnota po srážce dluhů a břemen. Nařízení stanoví, které dluhy a břemena a v jakém rozsahu se uznávají a jakým způsobem musí být prokázány.
(3) O ocenění cenných papírů a podobných předmětů bursovního obchodu, jakož i o přepočítávání hodnot určených v měně jiné, než která v tuzemsku jako běžná měna je zavedena, platí ustanovení zákona ze dne 11. června 1919, čís. 329 Sb. z. a n., o ocenění předmětů bursovního obchodu pro účely poplatkové.
(4) Není-li vyměřovací základ dělitelný stem, zaokrouhlí se dolů na nejbližší stem dělitelnou částku.
§ 10
(1) Ekvivalentní podmět je povinen v přiznání (§ 13) udati hodnotu uvedenou v paragrafu předcházejícím.
(2) Finanční správa může se s ekvivalentním podmětem dohodnouti o jiném způsobu určení obecné hodnoty.
(3) Jak finanční správa, tak i ekvivalentní podmět mohou dáti hodnotu zjistiti soudním odhadem. Útraty tohoto odhadu nese státní pokladna, provede-li se odhad na žádost finanční správy a vedl-li k výsledku, který hodnotu přiznanou ekvivalentním podmětem nejpozději před podáním žádosti o soudní odhad nepřevyšuje o více než 12.5% (o 1/8). V každém jiném případě jdou náklady soudního odhadu na vrub ekvivalentního podmětu.
§ 11
Vyměřovací období.
(1) Poplatkový ekvivalent vyměřuje se platebním rozkazem na vyměřovací období, které trvá 10 let, a to podle stavu a hodnoty jmění v den počátku tohoto období. Pokud vznikne ekvivalentní povinnost teprve po počátku vyměřovacího období, vyměří se poplatkový ekvivalent pouze na zbytek vyměřovacího období podle stavu a hodnoty jmění v den vzniku ekvivalentní povinnosti.
(2) Nečinil-li by roční předpis více než 5 Kč, poplatkový ekvivalent se nevyměří.
§ 12
Příslušnost úřadů.
(1) Místní příslušnost vyměřujícího úřadu se řídí u tuzemských ekvivalentních podmětů podle jejich sídla, u ekvivalentních podmětů cizozemských podle sídla jejich tuzemského zastupitelství. Není-li tohoto sídla nebo tuzemského zastupitelství, řídí se příslušnost podle místa, kde jmění jest; je-li jmění v obvodu několika vyměřujících úřadů, podle místa, kde jest větší jeho část. Má-li podmět jmění nemovité i movité, řídí se příslušnost polohou jmění nemovitého.
(2) Nařízení stanoví, kterým finančním úřadům přísluší působnost úřadů vyměřujících a o opravných prostředcích rozhodujících.
Přiznání.
§ 13
(1) Ekvivalentní podmět je povinen podati u vyměřujícího úřadu přiznání svého jmění (§ 1) do 5 měsíců po počátku vyměřovacího období; vznikne-li ekvivalentní povinnost po počátku vyměřovacího období, do 30 dnů po vzniku ekvivalentní povinnosti.
(2) Nařízení určí podrobný obsah a formu přiznání, jakož i kým má býti podepsáno a které doklady třeba připojiti.
§ 14
(1) Nepodá-li ekvivalentní podmět přes vyzvání úřadu přiznání do lhůty zákonné nebo jemu zvláště povolené nebo nepodá-li ve lhůtě jemu stanovené dokladů potřebných k přezkoumání přiznání nebo neopraví-li včas přiznání formálně vadné na výzvu úřadu, může mu býti poplatkový ekvivalent bez újmy ustanovení § 19 vyměřen z moci úřední bez dalšího jeho účastenství podle pomůcek, které má úřad po ruce.
(2) Ustanovení předchozího odstavce nevylučuje práva vyměřujícího úřadu vyzvati ekvivalentní podmět pod pohrůžkou pořádkové pokuty, aby přiznání nebo doklady potřebné k jeho přezkoumání podal. Jestliže ekvivalentní podmět do stanovené lhůty bez dostatečné omluvy výzvě nevyhoví, může úřad - a to i opětovaně - uložiti mu pořádkovou pokutu do 5.000 Kč.
§ 15
Splatnost.
(1) Poplatkový ekvivalent jest splatný v každém kalendářním roce ve čtyřech stejných splátkách předem, a to 1. ledna, 1. dubna, 1. července a 1. října. Nečiní-li roční předpis více než 20 Kč, jest poplatkový ekvivalent splatným najednou, a to 1. ledna každého kalendářního roku. Splátky, které při doručení platebního rozkazu jsou již splatné, je ekvivalentní podmět povinen zaplatiti do 30 dnů po tomto doručení.
(2) Dokud nebude poplatkový ekvivalent pro další období vyměřen, řídí se výše čtvrtletních splátek podle výše splátky připadající na poslední čtvrtletí předcházejícího období. Budou-li splátky podle předpisu na nové vyměřovací období činiti více než poslední splátka v předcházejícím vyměřovacím období, jest ekvivalentní podmět povinen doplatiti splátky, které jsou v době doručení platebního rozkazu již splatné, do 30 dnů po tomto doručení.
(3) Z částek včas nezaplacených vyberou se zákonné úroky z prodlení, počínajíc dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení.
Trvání, zánik a změna ekvivalentní povinnosti.
§ 16
Ekvivalentní povinnost stanovená podle § 11 zůstane do konce vyměřovacího období beze změny. Z tohoto pravidla jsou tyto výjimky:
a) Jestliže před uplynutím vyměřovacího období se zcizí nemovitá věc poplatkovému ekvivalentu podrobená nebo vznikne důvod pro osvobození od poplatkového ekvivalentu podle § 5, písm. c) nebo písm. d), odepíše se na žádost ekvivalentního podmětu podanou u vyměřujícího úřadu poplatkový ekvivalent z příslušného jmění za dobu, počínající prvním dnem kalendářního čtvrtletí po podání této žádosti.
b) Odpadne-li důvod pro osvobození od poplatkového ekvivalentu podle § 5, písm. c) nebo písm. d) nebo podle § 7, jest ekvivalentní podmět povinen oznámiti tuto okolnost vyměřujícímu úřadu do 30 dnů po dni, kdy se o ní dověděl. Poplatkový ekvivalent se vyměří nebo doměří za dobu počínající prvním dnem kalendářního čtvrtletí po dni, kdy zmíněná okolnost nastala.
§ 17
(1) Zanikne-li ekvivalentní podmět při splynutí s jinou osobou nebo při přeměně svého právního útvaru nebo přejde-li jeho nemovité jmění na jiný podmět uvedený v § 1 a nejsou-li tyto transakce podrobeny poplatkům nemovitostním jinak zákonem stanoveným, přechází ekvivalentní povinnost převáděného jmění se týkající na nového vlastníka, který je povinen zaplatiti i případný nedoplatek poplatkového ekvivalentu i s úroky z prodlení a náklady upomínacími a exekučními. Rovněž 10letá lhůta podle § 8 se těmito transakcemi nepřetrhuje a běží dále u nového vlastníka.
(2) Zanikne-li ekvivalentní podmět jiným způsobem, nebude poplatkový ekvivalent požadován, počínajíc prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni, kdy jmění podmětu přešlo na jinou osobu.
§ 18
Věcné ručení.
Poplatkový ekvivalent ze jmění nemovitého i s úroky z prodlení a náklady upomínacími a exekučními vázne na tomto jmění i bez knihovního zápisu. Nedoplatky, jež se staly splatnými v posledních třech letech, počítajíc nazpět ode dne exekučního prodeje (udělení příklepu) zavazeného objektu nebo ode dne povolení vnucené správy, mají přednost přede všemi knihovními pohledávkami.
§ 19
Zvýšení.
(1) Nepodá-li se přiznání včas nebo neopraví-li se včas přiznání formálně vadné na výzvu úřadu nebo obmešká-li se oznámení uložené v § 16, písm. b), může úřad zvýšiti předpis poplatkového ekvivalentu pro první čtyři čtvrtletí až o 20%.
(2) O tomto zvýšení platí totéž, co je stanoveno o poplatkovém ekvivalentu.
Závěrečná a přechodná ustanovení.
§ 20
Převod jmění na ekvivalentní podmět, jakož i s tohoto na jinou osobu je podroben řádným poplatkům.
§ 21
Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, jest užíti pro poplatkový ekvivalent a pro pořádkovou pokutu obdobně ustanovení platných pro poplatek z převodu nemovitostí.
§ 22
(1) V prvním vyměřovacím období podle tohoto zákona (§ 26, odst. 2) jest odchylkou od ustanovení § 12
u ekvivalentních podmětů majících sídlo v zemích České a Moravskoslezské k vyměření poplatkového ekvivalentu z nemovitostí ležících v zemích Slovenské a Podkarpatoruské
a u ekvivalentních podmětů majících sídlo v zemích Slovenské a Podkarpatoruské k vyměření poplatkového ekvivalentu z nemovitostí ležících v zemích České a Moravskoslezské
příslušným úřad podle místa, kde toto jmění nebo větší jeho část je.
(2) Ekvivalentním podmětům cizozemským bude v témže období vyměřen poplatkový ekvivalent odděleně ze jmění v zemích České a Moravskoslezské a ze jmění v zemích Slovenské a Podkarpatoruské, a to rovněž úřady příslušnými podle místa, kde toto jmění nebo větší jeho část je.
(3) Dokud nebude poplatkový ekvivalent na toto období vyměřen, platí obdobně ustanovení § 15. Pokud jde však o země Slovenskou a Podkarpatoruskou, jsou první dvě splátky v roce 1938, které se řídí podle výše splátky připadající na poslední čtvrtletí předcházejícího období, splatny 30. června 1938, pokud nebyly již dříve zaplaceny.
§ 23
Přednostní právo stanovené v § 18 nepředchází právům knihovně zajištěným před účinností tohoto zákona.
§ 24
Vláda vydá nařízením podrobné předpisy k provedení tohoto zákona, zejména též předpisy o ukládacím řízení.
§ 25
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, ruší se dnem účinnosti tohoto zákona všechna ustanovení dosavadních zákonů a nařízení, pokud se týkají poplatkového ekvivalentu.
(2) Zrušují se zejména:
1. v zemích České a Moravskoslezské saz. pol. 57/106, písm. B, e, poplatkového zákona včetně poznámek se všemi změnami a dodatky, zákon ze dne 8. června 1898, č. 38 z. z. pro Čechy, o zavedení školního příspěvku ze jmění podrobeného ekvivalentnímu poplatku, zákon ze dne 27. června 1899, č. 68 z. z. pro Moravu, o zavedení školního příspěvku z majetku poplatkovému ekvivalentu podrobeného, a zákon ze dne 28. května 1902, č. 50 z. z. pro Moravu, kterým se mění § 2 zákona ze dne 27. června 1899, č. 68 z. z.,
2. v zemích Slovenské a Podkarpatoruské §§ 105 až 112 zák. čl. XI/1918, o poplatcích z převodu majetku, se všemi změnami a dodatky.
§ 26
(1) Tento zákon nabývá účinnosti v zemích Slovenské a Podkarpatoruské dnem 1. ledna 1938, v zemích České a Moravskoslezské dnem 1. ledna 1941.
(2) Týmiž dny počíná v těchto zemích nové vyměřovací období, jež však odchylkou od § 11 končí jednotně dnem 31. prosince 1950.
(3) Tento zákon provede ministr financí v dohodě se zúčastněnými ministry.
Dr. Beneš v. r.
Dr. Hodža v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Späť na text

Súvisiace dokumenty


Vľavo vyberte vzťahy, o ktoré máte záujem.